Historie DL

Historie zná dračí lodě více než 5000 let! Tehdy se jako plavidla používaly při rituálním uctívání draka - boha řek a také při oslavách, které začátkem léta přivolávaly déšť pro dobrou úrodu. Ale teprve legenda o básníkovi Qu Yuanovi rozšířila jejich tradiční podobu známou až do současnosti.

Qu Yuan byl před téměř 2300 lety rádcem panovníka v království Chu, které spolu s pěti dalšími tvořilo tehdejší čínské impérium. Království Chu patřilo mezi největší a spolu se sousedním Chin dalo vzniknou dnešnímu názvu země – China – Čína. Rádce a diplomat Qu Yuan byl velmi vzdělaným a uznávaným mužem nejen pro svou moudrost, ale také pro svou vstřícnost k tamnímu lidu, u kterého se těšil značné oblibě. Jeho pozice i králův respekt však narážely na závist ostatních rádců. Díky jejich intrikám upadl Qu Yuan v nemilost a byl panovníkem sesazen ze své funkce a uvězněn. V žaláři pak napsal své stěžejní dílo - báseň, která je vzorem klasické čínské poezie - Li Sao (Žalozpěv). Legenda dále vypráví, že obsah díla popudil nového panovníka tak, že ubohého básníka vyhostil do exilu. To však Qu Yuana po tolika příkořích zlomilo natolik, že se rozhodl demonstrativně ukončit svůj život v řece Mi-Lo v provincii Hunan. Jeho skutek zahlédli rybáři a spěchali mu na svých lodích na pomoc. Jeho život se jim zachránit nepodařilo, ale údery do bubnů se snažili ubránit alespoň jeho tělo od útoků hladových ryb. Truchlící pak do vody házeli rýži, aby rybí hlad utišili a aby zajistili dostatek jídla duši zemřelého básníka. Příběh se šířil po celé Číně a dal vzniknout každoroční oslavě básníkovy památky. Každý pátý den pátého měsíce čínského lunárního kalendáře vyjížděly čluny na vodu k jízdě - závodu, aby tím uctily vzpomínku na milovaného Qu Yuana. Aby si jezdci naklonili draka – boha vodstev, propůjčovali svým lodím dračí podobu.

Jiné vysvětlení původu dračích lodí vychází z obsahu zmíněné básně, kdy autor popisuje svou cestu do nebe jako jízdu na drakovi. Ať tak či tak - jisté je, že drak je v Číně symbolem síly a vítězství, proto měla podoba lodí dodat závodníkům jeho vlastnosti. Tradičně jsou tedy plavidla až dodnes zdobena na špici dračí hlavou, na zádi ocasem a boky pokrývají obrazce šupin. Pádla závodníků pak symbolizují dračí drápy.

Šířící se obliba dračího festivalu dala vzniknout tradičnímu klání, které postupně získávalo sportovní charakter. Různá velikost soutěžících regionů a počty závodníků ovlivňovaly velikost lodí. Dnes se závodí nejen na nejmenších lodích s 8 pádlujícími a kormidelníkem, ale i na člunech pro 50 závodníků s kormidelníkem a bubeníkem. Závodní trať měří od 180 do 1000 metrů, ale existují také závody na delší distance a dokonce dračí maratóny.

Nedílnou součástí každého festivalu dračích lodí je rituál probouzení draka, který je zároveň uctěním památky dávného básníka. Na úvod dračího svátku probíhají rituální tance s modely draků za doprovodu tradiční čínské hudby. Samotné probuzení je doprovázeno házením rýže nebo typických rýžových knedlíčků do vody a otřením očí draka. Ten má dohlížet na hladký chod soutěží a zajistit závodníkům sílu, úspěch a vítězství.